Co jsou hard forky a soft forky blockchainu?

V kontextu blockchainových účetních knih odkazuje fork na proces implementace nového upgradu do sítě blockchainu. 

Jak se blockchainové projekty vyvíjejí, vývojáři pravidelně aktualizují své základní protokoly, aby podporovali nové softwarové upgrady nebo opravovali zastaralé funkce.

V závislosti na typu implementovaného upgradu může, ale nemusí být zpětně kompatibilní s původním řetězcem. V některých případech nové softwarové aktualizace přímo neovlivňují fungování protokolu a vývojáři je mohou implementovat, aniž by způsobili narušení sítě. Ty jsou známé jako soft forky.

Mezitím jsou některé upgrady složité a mohou zavést zcela nové funkce, které nejsou zpětně kompatibilní se starším kódem. Aktivace těchto konkrétních změn vyžaduje větší úsilí a někdy může být pro síť velmi rušivá. Tyto jsou známé jako hard forky.

Pochopení různých typů blockchainových forků může být důležitým krokem k pochopení plného potenciálu technologie blockchainu. Takže začněme.

Existují dva hlavní typy blockchainových forků: 

• Soft fork: zpětně kompatibilní aktualizace pravidel protokolu, která nevytváří dva samostatné řetězce. Umožňuje plynulý přechod, protože všechny uzly v síti mohou nadále ověřovat transakce a bloky, udržovat konsensus, i když se někteří účastníci rozhodnou neaktualizovat svůj software.
• Hard fork: významné a nevratné odchýlení v pravidlech protokolu blockchainu, což vede k vytvoření dvou samostatných a nekompatibilních řetězců. K tomu obvykle dochází, když je provedena podstatná změna v kódu blockchainu, často vedoucí k vytvoření nové kryptoměny a komunity.

K soft forku dochází, když vývojáři provedou zpětně kompatibilní upgrade protokolu blockchainu.

Po soft forku mohou uzly, které nemusely být upgradovány na nejnovější verzi protokolu, stále fungovat v blockchainové síti bez narušení. Transakce a bloky odpovídající novým pravidlům jsou platné a kompatibilní s bloky, které byly potvrzeny před soft forkem, i s novými bloky, které jsou vytvořeny po soft forku.

Soft forky se typicky používají k implementaci drobných změn, jako jsou opravy chyb nebo optimalizace. To je proto, že soft forky mohou být provedeny, aniž by způsobily úplné rozdělení řetězce.

Hard fork je změna protokolu blockchainu, která není zpětně kompatibilní.

Hard forky vedou k významným a nevratným změnám protokolu blockchainu, které způsobí, že nová verze blockchainu již nebude synchronizována s předchozí verzí.

Vývojáři aktivují tento typ forku, když hlavní síťový upgrade zavede nová pravidla blockchainu, která jsou nekompatibilní se starým protokolem.

Hard forky vedou k rozdělení sítě na dva samostatné blockchainy, jeden sledující starý protokol a druhý dodržující nový.

Každá větev, která vznikne z hard forku, funguje nezávisle. To znamená, že po hard forku uzly sítě přijímají transakce jako platné na jedné větvi forku, ale neudržují druhou větev, která vyplývá z rozdělení.

Hard forky se často vyskytují, když je potřeba provést podstatné změny v síti, jako je zavedení nových funkcí, zlepšení zabezpečení nebo řešení zranitelností. Uzly sítě a vývojáři musejí upgradovat svůj software na novou verzi forku, aby se mohli nadále účastnit sítě.

Vývojáři a komunity uzlů v historii implementovali hard forky, aby vyřešili interní spory mezi důležitými členy komunity. V mnoha případech napětí mezi týmy ohledně nových funkcí, důležitých rozhodnutí nebo budoucích směrů vyústilo ve vyhrocené veřejné bitvy.

Tyto situace často vyvrcholily tím, že jedna strana provedla hard fork blockchainu, aby vytvořila zcela novou odštěpenou verzi s vlastní unikátní kryptoměnou. Poté záleží na těžařích, uzlech a dalších členech širší komunity, aby se rozhodli, kterou forkovanou síť si přejí v budoucnu používat.

Mnoho dalších blockchainů však provádí soft forky pravidelněji, aby přijaly nové funkce nebo provedly méně významné aktualizace samotného protokolu blockchainu. 

Zatímco hard forky se často jeví jako výsledek neshod uvnitř komunity, soft forky jsou obvykle spíše výsledkem vzájemné shody komunity, že je nutné provést aktualizaci pro udržení sítě.

Ethereum a Ethereum Classic

V roce 2016 síť Ethereum prošla hard forkem, aby se vrátila zpět po známém hacku DAO, při kterém hackeři ukradli Ether (ETH) v hodnotě milionů dolarů.

Část komunity však s tímto přístupem nesouhlasila. Místo toho nadále podporovali původní blockchain, což vedlo k vytvoření Ethereum Classic (ETC). 

Podívejte se na naši stránku srovnání Ethereum vs. Ethereum Classic pro více podrobností o tomto hard forku a rozdílech mezi těmito blockchainy.

Tyto dva typy forků jsou základními mechanismy v blockchainovém prostoru, které usnadňují inovace, zlepšení zabezpečení a vylepšení škálovatelnosti. 

Zatímco hard forky vedou k vytvoření nových řetězců s divergentními protokoly, soft forky zavádějí zpětně kompatibilní změny. 

Tyto forky hrály klíčovou roli při utváření blockchainového prostředí, umožňují sítím se přizpůsobovat a vyvíjet v reakci na technologické změny a změny řízené komunitou.

Nyní, když jste se dozvěděli vše o různých typech forků, jste připraveni udělat další krok na vaší kryptoměnové cestě?

Klikněte na tlačítko níže, abyste si vytvořili účet a nakoupili kryptoměny na Krakenu ještě dnes!