Jak fungují transakce s kryptoměnami?

Kryptoměna je čistě digitální forma hodnoty, která nepodléhá kontrole žádné konkrétní osoby, společnosti ani vlády.  

Na rozdíl od tradičních měn, u nichž lze zůstatek na digitálním účtu směnit za fyzické bankovky, jsou transakce s kryptoměnami jednoduše datové záznamy uložené v neměnné distribuované účetní knize označované jako blockchain.

Na oblíbených blockchainech, jako jsou Bitcoin, Ethereum a Algorand, se mezi lidmi ve skutečnosti žádná kryptoměna nepřevádí. Místo toho se při zpracování každé transakce aktualizují údaje o vlastnictví spojené s krypto peněženkami obou stran' na blockchainu.

Technologie blockchain umožňuje, aby tyto typy transakcí navrhovala, zpracovávala a zaznamenávala globální síť dobrovolníků – označovaných jako “uzly”. Tyto počítače spolupracují, aby jednomyslně zajistily dokončení a neměnné uložení pouze platných transakcí v účetní knize.

Než se podíváme na postup krok za krokem, během kterého se krypto transakce vytvoří, odvysílá, ověří a zpracuje, je důležité porozumět jednotlivým prvkům, které umožňují tyto peer-to-peer transakce.

K dokončení krypto platby jsou zapotřebí tři základní součásti:

• Kryptoměnová peněženka
• Blockchainová síť
• Kryptoměna k úhradě transakčního poplatku za transakce na blockchainu

Krypto peněženky lze obecně rozdělit na online peněženky a offline peněženky podle toho, zda jsou trvale připojené k internetu, či nikoli. 

Online peněženky jsou software stažený do stolních počítačů, mobilních telefonů nebo jiných chytrých zařízení. Jsou neustále připojené k internetu a umožňují uživatelům rychle přijímat a převádět prostředky. 

Offline peněženky jsou hardwarová zařízení, například specializované USB flash disky, která je nutné ručně připojit k chytrému zařízení, aby bylo možné provádět nebo přijímat převody. Na rozdíl od online peněženek offline peněženky neudržují trvalé připojení k internetu. Přestože mnoho lidí považuje offline peněženky za méně pohodlné než online peněženky, jsou považovány za výrazně bezpečnější.

Na rozdíl od papírových bankovek ve Vašich hotovostních peněženkách se kryptoměna v krypto peněžence ve skutečnosti neukládá . 

Držené kryptoměny jsou zaznamenány na blockchainu a přístup k těmto prostředkům se kontroluje pomocí peněženky. Krypto peněženka uchovává adresy, které se používají k interakci s prostředky k ní přiřazenými na blockchainu. Pokud dojde ke ztrátě klíčů, ztratí se také přístup ke všem prostředkům spojeným s danou peněženkou.

Každá krypto peněženka má vlastní jedinečný veřejný a soukromý klíč. Klíče jsou nezbytnou součástí krypto peněženky a používají se k: 

• prokázání vlastnictví prostředků na blockchainu
• digitálnímu podepisování a schvalování odchozích transakcí
• vytváření veřejně dostupných adres peněženek

Pomocí jednosměrného kryptografického vzorce jsou veřejné a soukromé klíče peněženky matematicky propojeny. Soukromý klíč slouží k vytvoření veřejného klíče. Eliptická kryptografie (ECC) je jednou z hlavních metod kryptografie veřejného klíče používaných ke generování klíčů pro krypto peněženky, včetně všech peněženek Bitcoin. 

Pokud se chcete dozvědět více, přečtěte si článek Centra znalostí Kraken Jak kryptoměny používají kryptografii?

Tyto klíče jsou bezpečné proto, že veřejný klíč může vytvořit a vlastnictví prostředků spojených s peněženkou prokázat pouze osoba, která drží soukromý klíč. Kryptografie prakticky znemožňuje zjistit ze znalosti veřejného klíče, jaký je soukromý klíč.

Zde je příklad, který tento koncept názorně ilustruje. Představte si číslo s milionem číslic. Z tohoto čísla s milionem číslic musíte určit konkrétní dvojici dvou čísel, která byla sečtena, aby toto číslo vzniklo. Vzhledem k obrovskému množství možných řešení by nalezení správné kombinace vyžadovalo velké množství pokusů a omylů. 

Jakmile je však řešení nalezeno, kdokoli na světě si může snadno ověřit, že jste našli správnou odpověď. Stačí tato čísla sečíst a zkontrolovat, zda jejich součet odpovídá číslu s milionem číslic.

Tato obtížnost nalezení řešení, spolu s jednoduchostí jeho ověření po nalezení, je základem transakcí kryptoměn. Právě toto využití kryptografie umožňuje, aby transakce kryptoměn probíhaly spolehlivě, bezpečně a efektivně z hlediska nákladů.

Eliptická kryptografie tento princip posouvá ještě dále. Využívá složitý systém čar protínajících speciální typ křivky v grafu. Pokaždé, když čára křivku protne, změní kolmo směr a tak dále. Veřejný klíč v tomto případě tvoří první a poslední bod, kterým čára projde po určitém tajném počtu průchodů.

Soukromý klíč v tomto případě představuje tajný počet pohybů potřebných k přesunu z bodu A do posledního bodu na křivce.

Kromě veřejných a soukromých klíčů existuje také adresa krypto peněženky.

Vytvoří se tak, že se veřejný klíč (který byl následně vytvořen ze soukromého klíče) zpracuje pomocí kryptografického hashovacího algoritmu. Jde o další typ jednosměrného matematického algoritmu, který přijme jakýkoli vstup a převede ho na náhodný řetězec alfanumerického kódu s pevnou délkou, kterému se říká “hash.” 

Hash kódy jsou považovány za “jedinečné” a “deterministické.” To znamená, že každý vstup vytvoří zcela jedinečný hash kód, který má při každém zpracování algoritmem přesně stejnou hodnotu. 

Stejně jako u veřejných a soukromých klíčů není možné z hashe zjistit, jaký vstup ho vytvořil.

Tento hash, který slouží jako adresa krypto peněženky, lidé sdílejí, aby na ni mohli přijímat příchozí transakce kryptoměn.

Online peněženky ukládají své klíče online přímo v softwaru peněženky. 

Výhodou je, že uživatelům umožňují plynule odesílat a přijímat transakce podle potřeby, zároveň jsou však kvůli tomu zranitelné vůči útokům kyberzločinců.

Soukromé a veřejné klíče offline peněženky jsou uloženy offline ve fyzickém zařízení.

Online útoky na offline peněženky jsou díky tomu téměř nemožné. Nevýhodou však je, že pokaždé, když chce uživatel provést převod, musí offline peněženku připojit k počítači nebo chytrému zařízení.

Pro dlouhodobé držitele, kteří obchodují jen zřídka, to nepředstavuje zásadní problém. Aktivnější obchodníci, kteří často převádějí prostředky mezi různými adresami, však mohou tuto vyšší úroveň zabezpečení považovat za nepohodlnou.

Pokud se chcete dozvědět více o různých výhodách a nevýhodách způsobů uchovávání kryptoměn, přečtěte si článek Centra znalostí Kraken Jak bezpečně uchovávat krypto.

Blockchain je typ technologie distribuované účetní knihy. Stručně řečeno, blockchain je systém pro zaznamenávání dat, který spravuje a udržuje otevřená komunita, nikoli jediná autorita.

Na provozování veřejné blockchainové sítě se může podílet kdokoli na světě, pokud má přístup k internetu a chytrému zařízení. Většina blockchainových sítí podniká kroky k „decentralizaci“ platforem a zajišťuje, aby žádná jednotlivá osoba ani centrální autorita nemohla převzít kontrolu nad účetní knihou blockchainu.

Lidé, kteří dobrovolně věnují svůj čas aktivní účasti v blockchainové síti, se označují jako „uzly“. Uzly mohou vykonávat řadu úkolů – od udržování kompletní historie transakcí až po provádění nesmírně důležitého ověřování dat.

Blockchain si lze představit jako virtuální řetězec krabiček (neboli „bloků“), přičemž každá krabička obsahuje určité množství dat. V sítích kryptoměn jsou tato data převážně informacemi o transakcích – kdo co komu převedl a kdy. 

Jakmile jsou do sítě vysílány nové transakce, je nutné vytvořit nové bloky, naplnit je novými daty, ověřit je a přidat do řetězce. 

Všechny bloky přidané do blockchainu jsou trvalé a neměnné, což znamená, že není možné vrátit se zpět a změnit informace uložené v dokončeném bloku. Proto je úloha ověřování dat tak důležitá. Všechna transakční data musí být jednomyslně ověřena všemi uzly v síti, aby bylo zajištěno, že budou zpracovány pouze platné transakce. 

Protože síť nespravuje žádná jediná autorita, používá se automatizovaný systém, který zajišťuje shodu všech uzlů na nových datech zapisovaných do blockchainu. Tento systém, známý jako těžba v blockchainových sítích, jako je Bitcoin, má odradit škodlivé aktéry od narušení sítě neplatnými transakcemi.

Tento systém se označuje jako konsenzuální mechanismus.

Přestože různé blockchainy používají různé typy konsenzuálních mechanismů, všechny se snaží dosáhnout stejného cíle – zachovávat přesné informace o vlastnictví a transakcích.

Proof-of-work a proof of stake jsou nejběžnější systémy používané v kryptoměnách.

Jako kompenzaci za jejich úsilí musí všichni uživatelé kryptoměn zaplatit poplatek za transakci, aby byly jejich platby zpracovány, někdy označovaný jako transakční poplatek.

Tím se pokrývají výpočetní náklady spojené s provozem uzlu a uzly jsou finančně motivovány k dalšímu fungování v síti.

Poplatky se mohou lišit v závislosti na blockchainu i na aktuálním vytížení sítě.

V některých případech mohou uživatelé k poplatku za transakci přidat spropitné, aby validátory motivovali k upřednostnění jejich plateb před ostatními ve frontě.

Nyní, když je jasné, jaké komponenty tvoří proces krypto transakce, se podívejme, jak platba funguje od začátku do konce.

Níže uvedený proces se týká sítě Bitcoin – některé podrobnosti se mohou v jiných blockchainových sítích, jako jsou Ethereum, Ripple nebo Solana, mírně lišit. 

Je také třeba poznamenat, že téměř všechny níže uvedené kroky provádí automaticky základní kód protokolu Bitcoin a síťové uzly. Uživatel Bitcoinu musí pouze zadat množství kryptoměny, které chce odeslat, zkopírovat a vložit veřejnou adresu peněženky příjemce a kliknout na odeslání.

Proces odeslání transakce se skládá ze tří fází:

1. Provedení transakce
2. Vysílání
3. Vypořádání

Níže je uveden příklad různých kroků, které probíhají na blockchainu Bitcoin. Tento proces umožňuje Bitcoinu fungovat jako elektronický peněžní systém peer-to-peer.

Předpokládejme, že Ben již prošel procesem, jak koupit Bitcoin, a nyní chce poslat Olivii 1 bitcoin (BTC). Nezapomeňte, že Ben může posílat i menší jednotky bitcoinu zvané satoshi, ale pro zjednodušení použijeme celý bitcoin.

1. Olivia pošle Benovi svou veřejnou adresu peněženky.
2. Ben vezme veřejnou adresu Oliviiny peněženky a vytvoří zprávu transakce obsahující informace o zamýšlené transakci (odkud Benův jeden bitcoin pochází, kam směřuje, kolik drobných má být vráceno Benovi ve formě UTXO a jaká je připojená výše poplatku).
3. Tato zpráva transakce se zpracuje pomocí kryptografického hashovacího algoritmu, který ji převede na jedinečný kód pevné délky.
4. Ben zašifruje výsledný hashovací kód pomocí svého soukromého klíče a vytvoří tak digitální podpis transakce. Tím Ben Olivii a blockchainové síti prokáže, že transakci odeslal a že s ní během přenosu nikdo nemanipuloval.
5. Ben pošle Olivii původní zprávu transakce a digitální podpis.
6. Olivia dešifruje digitální podpis pomocí Benova veřejného klíče, čímž odhalí hash zprávy transakce.
7. Olivia poté zpracuje původní zprávu transakce pomocí stejného kryptografického hashovacího algoritmu, vytvoří hash a porovná jej s odhalenou hodnotou hashe z předchozího kroku.
8. Oba hashe by měly být totožné, což dokazuje, že Ben transakci odeslal a během přenosu nebyla poškozena. Jakákoli změna údajů transakce by  vedla ke zcela odlišnému hashi a síti by ukázala, že se někdo pokusil s transakcí manipulovat.

Nyní, když Olivia mohla ověřit, že transakce odeslaná Benem je platná, musí být vyslána do sítě, aby všechny uzly mohly tyto informace ověřit.

1. Zpráva transakce a digitální podpis se nejprve odešlou až osmi uzlům. Každý uzel tyto informace následně předá až sedmi dalším uzlům v síti.
2. To pokračuje, dokud každý uzel v blockchainové síti transakci nepřijme a nezávisle neověří.
3. Jakmile ji ověří všechny uzly v síti, čekající/nepotvrzené transakce se uloží do něčeho, čemu se říká mempool – zkráceně memory pool.

V závislosti na typu konsensuálního mechanismu, který používá příslušný blockchain, se vybere jeden validátorský uzel, který navrhne nový blok naplněný transakcemi z mempoolu.

U validátorů proof-of-work musí po výběru úspěšného validátoru z procesu těžby ostatní uzly v síti nejprve potvrdit, že vyhrál hashovací soutěž, a teprve poté může navrhnout nový blok. Pokud se o tomto procesu chcete dozvědět více, přečtěte si článek v Centru znalostí Kraken s názvem Co je těžba Bitcoinu?

Jakmile je blok obsahující Benovu transakci pro Olivii přidán do blockchainu, bude transakce považována za jednou potvrzenou. Za každý blok, který je do blockchainu přidán po tomto bloku, získá Benova transakce další potvrzení. Další kola potvrzení pomáhají  zvýšit jistotu, že je transakce v síti správná.

Zatímco některé kryptoměnové peněženky považují transakci za úspěšnou již po jednom potvrzení, jiné peněženky – například bitcoinové peněženky – obvykle vyžadují až šest potvrzení. Při době vytvoření jednoho bitcoinového bloku deset minut může získání šesti potvrzení a úplné vypořádání trvat přibližně hodinu.

Nyní, když jste se dozvěděli, jak fungují transakce kryptoměn, jste připraveni udělat další krok na své cestě světem kryptoměn?

Klikněte na tlačítko níže, vytvořte si účet a ještě dnes nakupujte krypto na Krakenu!